Stačí pár minut v čekárně rehabilitačního centra a téma vakuoterapie na vás nejspíš někdo vytáhne. V posledních letech se tahle metoda tváří jako zázračná novinka i běžná součást péče po zraněních. Někomu pomohla dostat se z bolestivého namožení rychle zpátky do hry, jinému se zdá jako nafouknutá bublina. Diskuse kolem vakuoterapie bývají dost vyhrocené, a možná je to přesně ta chvíle, kdy stojí za to podívat se jí pořádně na zoubek.

Co je to vakuoterapie a jak funguje?

Vakuoterapie, jak už napovídá název, pracuje s podtlakem. Princip je hodně jednoduchý – postižená část těla (nejčastěji noha nebo ruka) se vloží do speciální komory, kde se střídá fáze podtlaku s normálním tlakem. Cílem je povzbudit proudění krve i lymfy a zrychlit regeneraci. Podtlak natahuje krev i živiny do tkání, kde nastartuje opravné procesy. Občas vypadá tahle metoda trochu jako z futuristického filmu, ale poprvé se objevila už ve 30. letech minulého století. Dnes se vakuoterapie používá v rehabilitaci, sportovní medicíně, estetice a občas ji narazíte i v lázních pro prevenci otoků nebo pocitu těžkých nohou.

Samotný přístroj připomíná trochu menší kosmickou kapsli nebo velkou plastovou troubu. Do ní vám zabalí končetinu nebo i celé tělo (podle typu terapie), a po dobu zhruba 30–60 minut střídavě působí podtlak a normální tlak. Cítíte slabé tahy, někdo popisuje brnění nebo příjemné "masírování" tkání zevnitř. Modernější typy přístrojů dokáží nastavit sílu a délku pulzů podle konkrétní potřeby.

Výsledkem má být lepší průtok krevní i lymfatické tekutiny, což znamená rychlejší odplavení odpadních látek z poškozené tkáně. Vědci přirovnávají účinky vakuoterapie k jemné pumpě, která namáhaným svalům i cévám dává doslova druhý dech. Nejčastěji se vakuoterapie doporučuje po úrazech, při špatně se hojících ranách, u syndromu těžkých nohou nebo po plastických operacích. Milovníci sportu ji vnímají jako zázrak na bolavé zakyselené svaly i prevenci únavových zranění.

Láká vás konkrétní číslo? Ve studii Fakulty tělesné výchovy a sportu UK z roku 2022 měřili vědci prokrvení tkáně po 20minutové aplikaci vakuoterapie u sportovců. Výsledek? Průtok krve i lymfy stoupl v průměru o 30 % oproti stavu před zákrokem. U některých jedinců byl nárůst dokonce přes 40 %.

Využití vakuoterapie v praxi aneb kde opravdu pomáhá

Je spousta situací, kdy může být vakuoterapie první volbou. Klasika – otoky nohou, které trápí hlavně lidi s křečovými žilami nebo po dlouhém stání. Pravidelně se vakuoterapie používá u pacientů po ortopedických operacích. Pomáhá zbavit se otoků, snižuje bolest a podle některých profíků dokáže urychlit hojení až o několik dní. Ocení ji i lidé s diabetickou nohou, protože podtlak uvolňuje napětí v cévách a zlepšuje okysličení v problematických partiích. Tabulka níže přináší stručný přehled oblastí, kde vakuoterapie nejčastěji nachází uplatnění:

Speciální kapitolou je použití vakuoterapie u sportovců. Fotbalisté, hokejisté i maratonci ji využívají buď po intenzivním výkonu, nebo v rámci rekonvalescence po úrazu. Známý je případ české atletky, která si díky vakuoterapii přivodila doslova raketový návrat na dráhu – otok po natrženém svalu mizel dnem i nocí, a místo měsíční pauzy zvládla trénink za tři týdny. Fyzioterapeuti rádi doporučují vakuoterapii i skupinám s chronickými potížemi – třeba těm, které trápí chronická žilní nedostatečnost nebo opakované blokády kloubů.

Vakuoterapie se dostala i do kosmetických studií. Ve spojení s lymfodrenáží slibuje rychlejší vypnutí pokožky, ústup celulitidy i zlepšení pevnosti kůže po výraznější redukci váhy. Je to trochu jiný účinek než při léčbě vážnějších nemocí, ale pro efekt hezkých nohou či pevnějšího břicha ji klientky vyhledávají často. Důležitý tip: Pokud plánujete objednat se na vakuoterapii hlavně kvůli vizuálním výsledkům, kombinace s pohybem a pitným režimem přináší mnohem výraznější efekt než samotné sezení v „tubusu“.

Vakuoterapie a věda: Co říká výzkum?

Bez vědeckých dat dnes nevěříme skoro ničemu. Takže, co říkají studie? Většina nejnovějších článků potvrzuje, že vakuoterapie vakuoterapie opravdu zlepšuje průtok krve a lymfy. Největší efekt bývá patrný v prvních hodinách a dnech po zákroku. U sportovců se projevuje hlavně rychlejší ústup otoku a menší bolestivost svalů po zátěži. Klinika univerzity Heidelberg sledovala 118 pacientů po operaci kolene a zjistila nižší spotřebu léků proti bolesti u těch, kdo absolvovali 4–6 cyklů vakuoterapie během dvou týdnů. Poměrně povzbudivé výsledky.

Některé studie naopak upozorňují, že dlouhodobý přínos není úplně prokázaný. Efekt zrychleného hojení či zmírnění otoku mizí během několika dní, takže vakuoterapii berte spíš jako podpůrný prostředek, ne jedinou záchranu. Výzkumy Diabetologického centra v německém Freiburgu ukázaly, že u diabetiků se špatně se hojícími ranami se po 10 aplikacích vakuoterapie zvýšilo prokrvení kůže průměrně o 28 %, ale během dvou týdnů se hodnoty vrátily téměř na původní úroveň. Jinými slovy – je super jako "startér" léčby, ale nenahradí systematickou péči, pohyb nebo úpravu životosprávy.

A pozor na slabší stránky. Někteří citlivější klienti po aplikaci popisují drobná modřiny, výjimečně bolestivé pocity při delším podtlaku. Lidé se srdečními vadami, těhotné nebo pacienti s akutní trombózou by si měli vakuoterapii pečlivě rozmyslet a konzultovat s lékařem. Jestli máte v těle implantovaný kardiostimulátor, kovové části (např. kloubní náhradu) nebo sklony ke krvácení, pak je lepší hledat jiné možnosti terapie.

Pokud čekáte explicitní verdikt, jestli vakuoterapie funguje – věda říká ano, ale s mírou. Největší ránu udělá čerstvému otoku, špatně se hojící ráně a unaveným svalům. U dlouhodobých potíží je potřeba zapojit i další léčebné postupy. Vakuoterapie je zkratka, která může ušetřit spoustu času (a nervů), ale bez zodpovědného přístupu zázraky neslibuje.

Tipy, rady a zkušenosti: Jak z vakuoterapie vytěžit maximum?

Pokud se rozhodujete, jestli vakuoterapii vyzkoušet, pár tipů se bude hodit. Vybírejte centra s certifikovanými přístroji a zkušeným personálem. První efekt většinou cítíte už po pár procedurách, ale pro výraznější změnu počítejte s cyklem 5–10 sezení. Každá procedura trvá kolem 30–60 minut, není nutné si brát volno v práci, ale dopřejte tělu alespoň jeden den na regeneraci mezi jednotlivými aplikacemi. Největší přínos ucítíte při kombinaci s rozumným pohybem a dostatečnou hydratací. Po vakuoterapii bývá vhodné krátké protažení a nenáročná chůze, která nastartuje lymfatický systém.

Lidé s křečovými žilami nebo žilní nedostatečností často chválí úlevu od těžkých nohou už po prvním sezení, efekt se dá ale podržet hlavně pravidelností. Pokud plánujete vakuoterapii před sportovní akcí (například intenzivní běh nebo zápas), naplánujte si termín alespoň 24 hodin před výkonem. Pro rekonvalescenci po úrazu nebo operaci vám počet opakování i intenzitu nastaví fyzioterapeut individuálně.

Tip: Sledujte nejen vlastní pocity, ale i vizuální změny – otok by měl mizet, bolest polevovat a v některých případech je patrné i rychlejší hojení modřin nebo jizev. Pokud zaznamenáte zarudnutí, svědění, nebo naopak trvající nepohodlí, aplikaci přerušte a konzultujte s odborníkem. Zkušenost říká, že u 80 % klientů dochází po vakuoterapii ke znatelně lepší hydrataci pokožky a pocitu lehkosti v nohách. V některých lázních dostanete po proceduře bylinkový čaj nebo lehkou masáž pro ještě lepší efekt.

Vyzkoušejte vakuoterapii jako doplněk běžné fyzioterapie – je vhodná téměř pro všechny věkové skupiny a často slouží i jako "restart" po dlouhém sezení u počítače. Určitě ji ale neberte jako jedinou cestu k vyléčení všech bolestí. Tělo má rádo rozmanité stimuly, ať už jde o terapii, pohyb, kvalitní spánek nebo dechová cvičení. Vakuoterapie může být užitečným pomocníkem v období, kdy potřebujete silnější impuls ke zlepšení stavu.