Někde mezi dřepnutím pro ztracenou ponožku a pokusem doběhnout tramvaj se ozve známé píchání nebo ztuhlost v kyčli. Nejste v tom sami – jen v Česku trpí bolestí kyčelního kloubu odhadem každý šestý člověk nad 45 let. Problém, kterému se dřív říkalo jednoduše stařecké slabosti, dnes dokáže znepříjemnit život i třicátníkům, aktivním sportovcům i lidem po úrazech. Kyčel funguje v těle jako důležitý přestupní uzel, bez kterého bychom zůstali v podstatě na místě – a jakmile začne stávkovat, každý krok nebo jen sezení v autě je pořádný boj se sebou samým.

Příčiny bolesti kyčelního kloubu: co se v těle děje a proč to bolí

Většina lidí si domyslí, že bolest kyčle přichází s věkem, opotřebením nebo nadváhou. Pravda je ale pestřejší. Nejčastější viníci jsou:

• Artróza kyčle – podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR jí trpí přes 20 % lidí nad 65 let. Postupně mizí chrupavka, kyčel drhne a pálí.
• Zánětlivá onemocnění (artritida) – kyčel zarudne, oteče a hřeje.
• Přetížení nebo úrazy – typicky po běhání na tvrdém povrchu, prudkém pohybu, pádu nebo fotbalu.
• Bursitida, tedy zánět váčku v kloubu, je častý u žen nad 40 let a projevuje se bolestí při vstávání nebo chůzi do schodů.
• Bolesti od zad, kříže, nebo SI skloubení. Jasný důkaz, že vše v těle souvisí se vším.
• Někdy se bolest ozývá kvůli přeneseným potížím, například z beder a páteře.

Překvapivě, podle ortopedů je až třetina všech kyčelních bolestí způsobená neúplným držením těla nebo nesprávným pohybem. Kdo pracuje celý den u počítače, se často diví, jak rychle mu kyčel ztuhne. A zvláštní pochvalu si zaslouží high-heels i pro muže, co si rádi odpočinou s nohou přes nohu – takhle kyčel moc dlouho nevydrží.

Jak poznat, že už jde o problém pro lékaře a ne "jen" o momentální neprůchodnost? Varovné signály: otok, omezená hybnost, silná bolest v noci a vysoká teplota. Naopak "běžná" bolest, která časem mizí, lze ve většině případů zvládnout doma. Ale prevence, to je to hlavní slovo hry.

Jak bolest kyčle řešit: úleva doma i s pomocí odborníků

Když už vás kyčel fakt trápí, není nutné brát léky na bolest jako bonbóny. První kroky zvládnete sami. Klíč je poznat, kdy brát klid a kdy se rozhýbat. Akutní bolest – třeba po pádu – to chce klid, ledování (15 minut, několikrát denně). Jakmile bolest zmenší o 50 %, přidejte jemný pohyb. Statistika: podle českých ortopedů 70 % pacientů s akutní bolestí přichází, když už několik dní nevydrží ani sedět – čím dřív začnete drobné cvičení, tím líp.

Na bolest z přetížení nebo "z ničeho nic" pomáhá:

• Led nebo krátká vlažná sprcha – snižuje otok. Ledovat ale maximálně 15 minut!
• Protahování a jednoduché cviky. Například lehněte na záda, pokrčte kolena a pomalu je snižujte do stran. Dech pravidelný, žádný trh. Opakujte několikrát denně.
• Mazání mastí s obsahem ibuprofenu nebo přírodních látek. Zázvor nebo arnika jsou taky fajn.
• Masáže – ideálně od člověka, který ví, kde kyčel končí a začínají stehna. Sportovní masér vám často poradí, jak kyčel "uvolnit" pomocí několika triků.
• Pohyb v teplé vodě, klidně i vana doma – tlak vody uleví bez zátěže.

Co by se fakt nemělo dělat? Nespoléhat se jen na "počkáme, až to přejde", netahat těžké věci a nechodit zbytečně do velkých kopců. Pokud bolest trvá déle než 2 týdny nebo se naopak zhoršuje, je čas na odborníka. Ten často pošle na rentgen a nabídne fyzioterapii. Důsledná rehabilitace pomáhá až 80 % pacientů dostat se zase do pohody bez operace.

Když je příčina jasná, doporučí vám i léky nebo injekce na míru – nejčastěji kortikoidy nebo v horším případě plán na výměnu kloubu. Ale reálně na operaci skončí jen zlomek lidí. Základ léčby je ve vašich rukou.

Prevence a tipy pro šťastné kyčle: jak jim ulevit každý den

Vyhráno má ten, kdo myslí na prevenci – i když zatím kyčel nebolí. Fakt: Jen 10 minut pohybu denně navíc snižuje riziko artrózy o třetinu, ukazuje dlouhodobá studie Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR.

Může to znít nudně, ale základem je jednoduchý pohyb. Nemusíte nutně běhat maraton. Stačí procházka, lehké protahování, jóga nebo i tanec v obýváku. Trávíte den u počítače? Nastavte si připomenutí: každou hodinu se zvedněte, projděte pár kroků a zakružte boky. Pomáhá i změna výšky židle tak, aby stehna svírala s lýtky úhel větší než 90 stupňů.

• Pravidelné protahování: pár minut denně protažení přední i zadní strany stehna dokáže zázraky. Kdo sedí s nohou přes nohu, ať se zkusí občas přeučit.
• Vsaďte na kvalitní boty s tlumením – oceníte to nejen na tvrdém povrchu města.
• Snažte se udržet ideální váhu. Každé kilo navíc kyčel zatíží až 6x více při běžné chůzi (pro jednoduchost – s 10 kg navíc každým krokem zatížíte kloub proměrně o 60 kg víc).
• Nebojte se obrátit na fyzioterapeuta i bez doporučení. Naučí vás nové vzorce pohybu i tipy pro správné držení těla.
• Dopřejte si občas masáž nebo wellness s teplou vodou – to je dovolená pro vaše klouby.

Zajímavost? V Japonsku tradičně sedí lidé na podlaze a během dne několikrát mění pozici. Právě to snižuje tuhost kyčelních kloubů až o 40 %. Čím rozmanitější pohyby během všedního dne, tím živější kloub zůstane.

A pozor na mýty – "doplněk na kloubu" není všelék, efekt glukosaminu nebo chondroitinu prokazatelný není, i když některým jedincům přináší úlevu hlavně díky placebo efektu. Hýbat a protahovat je základ, suplement až bonus.

Nejlepší cviky a tipy na každodenní cvičení pro zdravé kyčle

Nemusíte být fitness nadšenec, abyste své kyčle udrželi ve formě. Stačí pár jednoduchých cviků, které zvládnete i na malém prostoru bez vybavení. Pravidelné cvičení kloub nejen posílí, ale hlavně mu vrátí pružnost. Co slýchávám od fyzioterapeutů i z vlastní zkušenosti: kratší a častější cvičení je lepší než dlouhé mučení jednou týdně.

Začněte třeba těmito cviky:

• Leh na zádech, pokrčená kolena, chodidla na zemi. Pomalu spouštějte kolena na jednu a pak druhou stranu. Opakujte 15krát.
• Stoupněte si a pokrčte jednu nohu v koleni, druhou zanožujte dozadu a zpět. Vyměňte nohy a opakujte 10krát na každou.
• Leh na bok, spodní ruka pod hlavou, horní noha natažená vzhůru. Pomalu zvedejte a spusťte nohu, 15x na každou stranu.

Důležité je vnímat tělo – pokud některý pohyb bolí, vynechte ho. Dech držte pravidelný, žádné zadržování. Kdo cvičí aspoň 3x týdně, ten podpoří prokrvení kyčle a sníží tuhost kloubu.

Potěší i "pasivní cvičení" – například lehké pohupy na míči, chůze v bazénu nebo obyčejná procházka do kopce. Zní to jednoduše, ale právě tahle nenucená aktivita drží bolest kyčelního kloubu často v mezích.

Pokud máte možnost, zkuste pilates nebo jógu pod odborným vedením. Cviky jako most, prodloužení nohy nebo dětská pozice cílí přesně na kyčel a naučí vás vnímat jejich pohyblivost. U starších lidí je dobré cviky přizpůsobit rozsahu pohybu – nic na sílu.

Před každým cvičením kloub zahřejte lehkým kroužením, případně krátkou procházkou po místnosti. Po cvičení pár minut v klidu nebo v teplé vodě dodá kloubu šanci regenerovat a "dobýt baterky" na další den.

Kdy s bolestí k lékaři a jak probíhá vyšetření kyčelního kloubu

Bolest se někdy rozjede tak rychle, že běžná rada typu "rozhejbej se" nestačí. Kdy už je potřeba odborný zásah? Pokud bolí nonstop, budí vás to v noci, rychle otékáte nebo dokonce ztrácíte hybnost, je na čase cesta do ordinace.

Jak to probíhá? Lékař začne podrobným rozhovorem a testem pohyblivosti. Často se ptá: kdy přesně to začalo, jestli se bolest šíří do třísla, stehna nebo až ke koleni. Potom následují základní pohyby kyčlí – zkusí rotaci, pokusí se "rozjet" kloub do krajních poloh. Důležité jsou i reflexy a test stability.
Když výsledky nejsou jasné, následuje rentgen. Z obrázku je jasně vidět, jestli je chrupavka ještě v kondici nebo už se v kloubu tvoří změny. Moderní ordinace už umí využít i magnetickou rezonanci, která odhalí i zánět nebo poškození svalů kolem kyčle.

Hodně lidí má strach – "vezmou mě pod nůž?" Odpověď ve většině případů zní NE. Nejčastější doporučení? Fyzioterapie, rehabilitace, úprava životního stylu. Chirurgie je až ta poslední možnost, když už skutečně chybí chrupavka nebo je kloub zásadně deformovaný. Statistiky ukazují, že ke kompletní výměně kyčle se v Česku ročně dostane asi 12 000 lidí, ale desetkrát více pacientů zvládne bolest i ztuhlost konzervativní (neoperační) léčbou.

Pro ty, kdo mají komplikované případy nebo autoimunitní onemocnění, nastupují i specializované ambulance. Tam navrhnou kombinaci léků, rehabilitací a případně i cílené injekce. Důležité je nebát se zeptat – někdy už drobná změna v běžném denním režimu přinese kýženou úlevu.