Úvod do tématu artrózy

Může se někdy zdát, že můj pes Max má pohyblivější klouby než já, zvláště v ty chvíle, kdy se artróza rozhodne připomenout. Ač to může znít trošičku nepříjemně, je třeba říci, že artróza není nic, čeho bychom se měli bát mluvit otevřeně. I já jsem se stala jedním z těch, kteří se s tímto onemocněním potýkají, a musím přiznat, že někdy to bolí, jako bych místo kostí měl v těle úl plný včel. To, že jsme se o artróze rozhodli promluvit, není náhoda. Její prevalence je totiž veliká a zdá se, že každý druhý známý má s tímto ochorením své zkušenosti. A protože vím, že informace je nejlepší zbraň, hodlám vám teď rozkrýt, kde všude nás může artróza potrápit a jak se s ní vyrovnat.

Co je to artróza a jaká je její podstata?

Představte si artrózu jako nechceného nájemníka, který si našel cestu do vašich kloubů a telefonoval tam všem svým přátelům, že se u vás jede párty. Tento nájemník se s každým dalším voláním etabluje hlouběji a hlouběji a vy se snažíte ho vyhodit, ale on je už součástí nábytku. V medicinském žargonu bychom řekli, že artróza je degenarativním onemocněním kloubů, což v podstatě znamená, že kloubní chrupavka - ten tichý hrdina, který nám umožňuje pohybovat se tiše a plynule - se opotřebovává. Když chrupavka odchází, klouby to ví a začnou na to reagovat - a ne vždy nejpozitivnějším způsobem.

Rozličné klouby a variabilní bolest

Bolestí artrózy může být postižený téměř každý kloub - od prstů na nohou až po ty v krční páteři. Jako bychom místo panenky či robota s klouby měli v těle rafinovaný orchestr. Když jeden nástroj nefunguje tak, jak má, celý koncert může začít falešně ladit. A uvěřte mi, že když máte artrózu v koleni a jdete se projít s Maxem, nepotřebujete žádné další hudební doprovody. Vaše tělo vám bude hrát melodii, kterou tak rychle nezapomenete. Chcete konkrétní? Zde jsou časté kamiony, kam artróza ráda zavítá: koleno, kyčel, rameno, loket, zápěstí, prsty na rukou a nohou, páteř... a seznam by mohl pokračovat.

Když kolena připomínají stařečka Pobřežníka

Zaměřme se na jeden konkrétní kloub, koleno. Zajímavé je, že tu mám osobní historku. Jednoho podzimního dne, když bylo listí tak krásně zbarvené, jsem si vzpomněl, že bych měl vyjít s Maxem na delší túru k oblíbenému rybníku. Všechno bylo idylické, dokud moje koleno nezačalo zpívat tou typickou artritickou árii, která zněla jako znělka staršího pána Pobřežníka, když si stěžuje, jak se všechno změnilo a "ty nové věci" už nejsou jako dřív. Artróza v kolenech je opravdu jedním z nejčastějších míst, kde se o sobě dává vědět. A já jsem si tak mohl "užít" třeskutou bolest při každém kroku zpět domů.

Kyčle v režimu nouze

Další oblíbený cíl naší "kloubní párty" jsou kyčle. A ano, pro ty z vás, kdo mě znají, víte, že mám zkušenosti i z tohoto pole bitvy. Kyčle jsou takové to těžiště lidského těla - když se v kyčli něco pokazí, může to ohrozit celou vaši stabilitu, tak trochu jako když Max ukradne kousek šunky ze stolu, když máme návštěvu - všechno se náhle začne hroutit. Jednou jsem si při pokusu o lehký jog v parku myslel, že mi pravá kyčel zůstane někde mezi stromy a já budu muset zbytek cesty domů dorazit jako pirát na jedné noze, yarr! Bolesti kyčle s artrózou mohou být rezonanční, tupé nebo připomínající bodání, a jsou to právě tyto bolesti, které vám mohou zkazit nejen sportovní aktivity, ale třeba i jen klidný spánek.

Ramena jako "krumpáč versus pavučina"

A také není radno podceňovat ramena. Když mě popadne na jaře zahradnická muška a s láskou se vrhu do překopávání záhonů, můj levý ramenní kloub mi často laskavě připomene, že nemá kapacitu pro práci s krumpáčem jako ostatní zemědělci, a to i na tak bukolickém místě, jakým je náš malý dvorek ve středu Olomouce. Když artróza zasáhne rameno, zdá se, že bych se věnoval spíš pletení pavučin, než aby se toto zprvu hrdé rameno chopilo něčeho, co váží víc než ložná polštářka.

Lokty a zápěstí v pasti

Lokty a zápěstí bychom mohli nazvat jako ty naše pracovité přátelé - zvláště když je člověk, tak jako já, blogger a tráví část svého pracovního dne třeba psaním na klávesnici, anebo když má Silvie zrovna narozeniny a já se snažím zabalením velkého dárku předčít svůj vlastní rekord v počtu použitých lepících pásek. Když artróza udeří právě sem, může to omezit škálu činností od těch nejobvyklejších až po koníčky, jako je třeba vaření nebo hraní na hudební nástroj. Nechcete přece, aby vaše zápěstí vykazovalo stejnou flexibilitu jako lžíce zapíchnutá v porcii přesolených brambor.

Prsty s artritickým "akcentem"

A co teprve prsty - ty naše malé hrdiny každodenního života. Když se setkají s artrózou, mohou se tyto malé klouby proměnit v bolestivé překážky, a to i při tak banálních činnostech jako je otevírání sklenice nebo psaní SMS zpráv. Přiznám se bez mučení, že jsem jednou potřeboval celé dvě minuty, abych se vypořádal s uzávěrem oblíbeného džemu, přičemž jsem přemýšlel, jestli by v tomto stavu nepomohlo, kdybych ho jednoduše rozbil o zem a pak jen lžičkou sbíral to, co zůstalo. Nebyl to můj nejlepší nápad, to přiznávám.

Páteř - opora s vlastní vůlí

A nakonec nesmíme zapomenout na páteř - onen majestátní nosič našich tělesných i duševních břemen. Když se s artrózou potkáme právě na této výsadní trase, může to být jako když se pokoušíte tančit sambu, ale vaše tělo má akorát tak na valčík. Jsem si jist, že i moje případné překrůčení domácímu utěsnění oken v zimě je z velké části závislé na tom, jak se ten den cítí moje nohavice a kolik operativní šikovnosti mi může dopřát má chrbtová kost.

Závěrem: Jak zatočit s artrózou

Artróza může znít jako neodbytný nepřítel, ale ve skutečnosti je to jen vetřelec, kterému můžeme ukázat dveře. Věřte mi, s vhodným přístupem, pečením a cvičením může být život s artrózou pořád plný radosti a aktivní. Třeba jen ta malá procházka s Maxem by mohla být tou správnou jogou pro vaše klouby. Stačí nezapomínat na pravidelné kontroly u lékařů a dbát na správné techniky při posilování i protažení těla. A v žádném případě nesmíme opomíjet správnou výživu - málo motivace ke konzumaci zeleného listí? Stačí si představit, jak každé sousto posiluje klouby. Takže pojďte se mnou na tu cestu za kloubním zdravím a společně zatočme s artrózou - a až příště budete otvírat džem, možná už nebudete přemýšlet o tom, kolik obrněných vozů byste potřebovali, aby brali útokem ten uzávěr.